Alzheimerova nemoc

Alzheimerova nemoc (AN) je nezvratná forma demence s charakteristickými znaky jako porucha paměti, progresivní ubývání intelektuálních schopností, zhoršování jazykových a řečových dovedností, jakož i změny osobnosti a chování, které jsou posléze na překážku normálním každodenním činnostem. V současné době trpí Alzheimerovou nemocí až 5.2 mil. Američanů, v České republice je odhadován její výskyt na 120.000 obyvatel.

Je sice pravda, že některé projevy AN se podobají změnám, jaké v mozku obvykle nacházíme s postupujícím věkem, avšak AN není normální součástí procesu stárnutí. Rozvoj abnormálních proteinových struktur v mozku známých jako senilní plaky (SP) a neurofibrilární klubka (NFK) nakonec vede k poškození nervových buněk a k buněčné smrti. Rozpad nervových buněk způsobuje také pokles hladin látek zvaných neurotransmittery (z nichž nejdůležitější je acetylcholin), které pomáhají přenášet mozkové signály. Časem pak AN omezuje součinnost různých oblastí mozku.

 

AN a stárnutí

S věkem roste závažnou měrou riziko vzniku AN a dalších forem demence. Zhruba 10-12% bude postiženo demencí, než se dožije 65 let, a toto riziko stoupne na 50% u těch, kdo se dožijí sta let věku. Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo Spojených států se dožívá stále vyššího věku, může podle odhadů Asociace pro Alzheimerovu nemoc celkový počet postižených dosáhnout 7,7 milionu do roku 2030 a 11-16 milionů do roku 2050. I v České republice je odhadován do této doby čtyřnásobný nárůst nemocných s AN.

 

AN s pozdním nástupem začíná od 65. roku věku a podle všeho není zděděná. AN s časným nástupem začíná před dosažením 65 let, postihuje 5 až 10% všech případů AN a pravděpodobně je geneticky vázaná.

 

Genetické souvislosti

Alzheimerovu nemoc zřejmě vyvolává celá řada dosud nedostatečně prozkoumaných faktorů. O třech genech, jejichž normální funkce je třeba teprve určit, se hovoří v souvislosti se vzácnými formami familiární AN s časným nástupem (EOFAD, známými také jako AN 3. typu nebo pouze AN3). Určité mutace v každém z těchto genů (jsou známy jako PSEN1, PSEN2 a APP) produkují abnormální proteiny vedoucí k onemocnění AN. Pravděpodobnost, že tato genová mutace se přenese na každé z dětí postižené osoby, je 50%. Doposud však byly mutace v těchto třech genech zjištěny jen u velmi malého počtu konkrétních rodin.

 

Testy na geny presenilin 1 (PSEN 1 na chromosomu 14), presenilin II (PSEN2

na chromosomu 1) a na amyloidní prekursorový protein (APP na chromosomu 21) nejsou dosud na trhu, už se však používají k výzkumných účelům.

 

Identifikovány byly ještě další geny s vazbou na AN s pozdním nástupem, ty se však za přímou příčinu nepovažují. Tyto "susceptibilní" geny mohou pomoci vysvětlit zvýšené riziko onemocnění Alzheimerovou nemocí s pozdním nástupem u jedinců, kteří mají postižené příbuzné ve vlastní rodině. Nejzřetelněji určeným susceptibilním genem pro AN pozdního nástupu je gen ApoE. Ten reguluje produkci apolipoproteinu E, tj. proteinu, který spolu s tělním tukem vytváří lipoproteiny jako podstatnou složku lipoproteinů o velmi nízké hustotě (VLDL). Jejich úkolem je pak vychytávat přebytečný cholesterol a transportovat ho krevní cestou do jater k odbourání. Každý člověk má dvě kopie genu ApoE existujícího v kombinaci tří forem (e2, e3 a e4). Přítomost alely ApoE e4 se uvádí v souvislosti s většinou familiárních případů a se zvýšeným rizikem AN.

 

Riziko onemocnění AN se může lišit v závislosti na etnickém původu; tak např. u Američanů afrického původu je až čtyřikrát vyšší a u Hispánců až dvakrát vyšší než u bělochů. K dalším rizikovým faktorům uváděným v souvislosti s AN patří metabolické poruchy na bázi inzulinové rezistence, otylost, vysoký krevní tlak, dyslipidémie, zánětlivé markery a cukrovka.

 

U většiny osob s Downovým syndromem (DS), který vzniká v důsledku abnormální trizomie chromozomu 21, posléze dochází k určitým mentálním změnám často spojovaným s AN, a to zpravidla před dosažením 4. či 5. decenia. Patologický nález v mozku takto postižených dospělých pacientů s DS se nápadně podobá nálezu u AN. Trizonie chromozomu 21 vyvolává zvýšenou tvorbu proteinu, který se hromadí a vytváří senilní plaky podobné těm, které zjišťujeme u AN. Příbuzní osob s DS nejsou vystaveni riziku AN, protože asi nebudou mít nadbytečnou kopii chromozomu 21.

 

 

Testování

Laboratorní testy, které by v průběhu života spolehlivě rozpoznaly Alzheimerovu nemoc (AN), nejsou k dispozici. Prozatím jedinou konečnou diagnózu AN stanoví mikroskopická prohlídka vzorku mozkové tkáně postiženého při pitvě. Patolog přitom hledá senilní plaky a neurofibrilární klubka, jež jsou pro AN charakteristické. Protože však tvorbu plak a klubek nacházíme i u normálního stárnutí, je třeba porovnat vzorek s kontrolním vzorkem normální, Alzheimerovou nemocí nedotčené mozkové tkáně osoby stejného věku jako pacient.

 

Lékař však může celkem přesně stanovit klinickou diagnózu AN tím, že použije celou řadu testů k vyloučení jiných příčin demence. Když se k němu dostaví pacient s příznaky demence, vyhodnotí jeho osobní a rodinnou anamnézu (pokud možno několika generací); provede fyzikální vyšetření; stanoví věk při nástupu nemoci a provede neuropsychologické testy, aby vyšetřil paměť, jazykové dovednosti a další kognitivní funkce. Lékař má k dispozici celou škálu obvyklých laboratorních testů k vyloučení deficiencí či jiných chorob a stavů, které by mohly mít vliv na pacientovu paměť. Bude také pátrat po nadměrné medikaci, je třeba i za pomoci zobrazovacích metod jako výpočetní tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MRI) myslet na přítomnost traumat, nádorů a cévních mozkových příhod, které by mohly být příčinou demence, a zjišťovat, zda mozek neatrofuje, tj. zda se nesmršťuje, jak je tomu v pozdějším stadiu progrese AN. Při podezření na AN nechá provést další, méně obvyklé laboratorní zkoušky (viz tabulku) k rozlišení AN od jiných forem demence, a ke zjištění genetických rizikových faktorů.

 

Léčba

Alzheimerově nemoci (AN) nelze prozatím ani předcházet ani ji vyléčit. Žít s ní se dá rok až 25 let, ale průměrná doba je 8 až 10 let. Ošetřování spočívá ve snaze zpomalit její postup, zmírňovat její příznaky, kontrolovat problémy s chováním, a podporovat a instruovat postižené osoby i jejich pečovatele. V počátečních stadiích nemoci mohou pacienti s AN vést celkem normální život s minimem asistence, jako jsou pomůcky na podporu paměti nebo strukturované prostředí. V této době ještě mohou postižení plánovat svou budoucnost a účastnit se rozhodování o budoucí péči.

 

Při časné diagnóze mohou některým pacientům mírně prospět inhibitory cholinesterázy, tj. léky jako galantamin, donepezil a rivastigmin určené k udržování intelektuálních schopností tím, že zachovávají funkci neurotransmiteru acetylcholinu. Kdykoli je to možné, kontrolujeme další medikaci pacienta a vysazujeme léky, které by mohly zvyšovat jeho zmatenost, např. depresiva CNS, antihistaminika, léky na spaní a analgetika.

 

Po celou dobu progrese AN mohou pacienti brát v malých množstvích antidepresiva a jiné léky spolu s úpravou domácího prostředí, jejímž cílem je zajistit, aby bylo bezpečnější a útulnější, mírnit osobní a behaviorální problémy jako sklíčenost, rozrušení ba i násilnosti, a dosáhnout toho, aby se postižená osoba cítila ve větší pohodě.

 

Třebaže současný výzkum ochranných a léčebných vlivů některých látek se jeví jako slibný, nelze dosud doporučit konkrétní léky. Každý z nich totiž s sebou přináší svá přidružená rizika a nežádoucí účinky. K určení jejich skutečné účinnosti a dlouhodobé bezpečnosti je zapotřebí dalších studií.

 

Často kladené dotazy

Jaké jsou další příčiny zmatenosti, výpadků paměti a kognitivního úpadku?

Občasná zapomnětlivost je normální a neměla by vyvolávat obavy, pokud není stále častější a nekomplikuje každodenní život. Nicméně, k příčinám kognitivního úpadku patří, kromě AN, také nutriční deficience jako např. nedostatek vitaminu B12; metabolické poruchy včetně diabetu, elektrolytová nerovnováha, hypertenze, a dysfunkce ledvin, jater a štítné žlázy; strukturální poruchy jako nádory mozku, poranění hlavy, normotenzní hydrocefalus, a vaskulární demence; degenerativní choroby včetně věkem daného kognitivního úpadku, difuzní nemoc s Lewyho tělísky, Huntingtonova nemoc, Parkinsonova nemoc, Pickova choroba; infekční nemoci jako např. HIV/AIDS, Creutzfeld-Jakobova nemoc, menigitida, encefalitida a syfilis; a ještě další příčiny jako úzkostné stavy, deprese, otrava těžkými kovy (např. otrava olovem), lékové interakce a nežádoucí účinky, nadměrná medikace a epileptické záchvaty.

 

Lze se nějak zapojit do výzkumu Alzheimerovy nemoci?

Ano. Klinických pokusů se mohou účastnit jak postižené tak nepostižené osoby. Kromě toho je možno darovat mozkovou tkáň rodinného příslušníka po smrti. K tomu, aby mohli dále studovat příčiny AN a výhledově najít způsob jak ji vyléčit, potřebují výzkumní pracovníci mozkovou tkáň jak od lidí, kteří AN měli, tak od starších lidí, kteří ji neměli. Více informaci o klinických studií AN lze získat na webové stránce Clinical Trials.gov.

 

Je nějaká spojitost mezi nemocí šílených krav a Alzheimerovou nemocí?

Doposud nebyla prokázána žádná souvislost mezi nemocí šílených krav a Alzheimerovou nemocí, přestože některé příznaky se mohou zdát podobné.

 

Literatura a odkazy

Související stránky

 

Na našem portálu

 

Testy: ApoE genotyppvání, PSEN1, Tau/Aß42

 

Jinde na internetové síti

 

Konkrétní vztah k Alzheimerově nemoci

National Institute of Neurological Disorders and Stroke: Alzheimer’s Disease Information Page - stránka informací o Alzheimerově nemoci

Our Alzheimer’s.com: Support Groups (podpůrné skupiny)

Alzheimer Research Forum

Alzheimer’s Disease Education and Referral (ADEAR) Center (ADEAR = Školicí a referenční středisko pro Alzheimerovu nemoc)

Alzheimer Society of Canada

ADEAR Center: Alzheimer's Disease, Unraveling the Mystery (AN: Odhalujeme záhadu)

National Institute on Aging: Alzheimer's Disease Fact Sheet

Alzheimer’s Association: 2009 Alzheimer’s Disease Facts and Figurek

Wikipedie, Alzheimerova choroba

General elder care, including Alzheimer’s Disease (Všeobecná péče o seniory, včetně AN)

National Resource Center on Aging and Injury

AARP Bulletin Online

USA.gov: Senior Citizens’ Resources

 

Zdroje článku

 

Zdroje použité v aktuálním přehledu

 

Anderson, H. and Kuljis, R. (2008 November 24). Alzheimer Disease. EMedicine [On-line information]. Available online at http://emedicine.medscape.com/article/1134817-overview through http://emedicine.medscape.com. Accessed April 2009.

 

Alvarez, N. (Updated 2008 January 10). Alzheimer Disease in Individuals With Down Syndrome. EMedicine [On-line information]. Available online at http://emedicine.medscape.com/article/1136117-overview through http://emedicine.medscape.com. Accessed April 2009.

 

(Updated 2009 February 24) Alzheimer's Disease Fact Sheet. National Institute on Aging, Alzheimer’s Disease Education & Referral Center [On-line information]. Available online at http://www.nia.nih.gov/Alzheimers/Publications/adfact.htm through http://www.nia.nih.gov. Accessed April 2009.

 

(2009 March 17). Scientists Report Important Step in Biomarker Testing for Alzheimer’s Disease. National Institute on Aging, Alzheimer’s Disease Education & Referral Center [On-line information]. Available online at http://www.nia.nih.gov/Alzheimers/ResearchInformation/NewsReleases/PR20090317biomarkers through http://www.nia.nih.gov. Accessed April 2009.

 

Brown Rodgers, A. (2008 September). Alzheimer's Disease: Unraveling the Mystery. National Institute on Aging, Alzheimer’s Disease Education & Referral Center [On-line information]. Available online at http://www.nia.nih.gov/Alzheimers/Publications/Unraveling/ through http://www.nia.nih.gov. Accessed April 2009.

 

(2009). 2009 Alzheimer’s Disease Facts and Figures. Alzheimer’s Association [On-line information]. PDF available for download at http://www.alz.org/national/documents/report_alzfactsfigures2009.pdf through http://www.alz.org. Accessed April 2009.

 

Zdroje použité v dřívějších přehledech

 

Thomas, Clayton L., Editor (1997). Taber’s Cyclopedic Medical Dictionary. F.A. Davis Company, Philadelphia, PA [18th Edition].

 

Pagana, Kathleen D. & Pagana, Timothy J. (2001). Mosby’s Diagnostic and Laboratory Test Reference 5th Edition: Mosby, Inc., Saint Louis, MO.

 

Sloane, P. (1998, November 1). Advances in the Treatment of Alzheimer’s Disease. American Family Physician by the American Academy of Family Physicians [On-line journal]. Available online at http://www.aafp.org/afp/981101ap/sloane.html through http://www.aafp.org.

 

Eastman, P. (2002 March). Keeping Alzheimer’s at Bay, Early Diagnosis Keeps Patients Functioning Longer. AARP Bulletin Online [On-line serial]. Available online at http://www.aarp.org/bulletin/departments/2002/health/0310_health_1.html through http://www.aarp.org.

 

McConnell, S., et. al. Unraveling the Mysteries of Alzheimer’s Disease: Exciting New Developments in Research. From panel sponsored by the Alzheimer’s Association [On-line information]. Available online at http://www.asaging.org/am/cia2/alzheimer.html through http://www.asaging.org.

 

Galasko, D., et. al. (1998). High Cerebrospinal Fluid Tau and Low Amyloid b42 Levels in the Clinical Diagnosis of Alzheimer Disease and Relation to Apolipoprotein E Genotype. Arch Neurol [On-line journal], vol (55) pages (937-945). Available online at http://archneur.ama-assn.org/issues/v55n7/abs/noc7433.html through http://archneur.ama-assn.org.

 

ARF (1996-2002). Standard Medical Workup for Alzheimer’s Disease. Alzheimer Research Forum [On-line information]. Available online at http://www.alzforum.org/members/research/treatment_guide/workup.html through http://www.alzforum.org.

 

Family Caregiver Alliance. Fact Sheet: Alzheimer’s Disease [On-line information]. Available online at http://www.caregiver.org/factsheets/diagnoses/alzheimersC.html through http://www.caregiver.org.

 

Bird, T. (2001 June 22 last update). Alzheimer Overview. GeneReviews [On-line information]. Available online through http://www.genetests.org.

 

Gottlieb, F. and Lambert, J. G. (2002, January 2, last update). Alzheimer’s Disease. MEDLINEplus [On-line information]. Available online at http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/000760.htm.

 

Miller, M. (1998 February 18). 26 national Alzheimer’s Disease Centers Collaborate on Study of the Utility of Genetic Testing for Alzheimer’s. National Institutes of Health News Release [On-line press release]. Available online at http://www.nia.nih.gov/news/pr/1998/02%2D18.htm through http://www.nia.nih.gov.

 

NIH (2000). Progress report on Alzheimer’s disease, taking the next steps. NIH Publication No. 00-4859 [On-line report]. Available online at http://www.alzheimers.org/pubs/prog00.htm#Introduction through http://www.alzheimers.org.

 

UniSci (2002, April 08). New Approaches Seen For Early Alzheimer’s Diagnosis. Daily University Science News [On-line Article]. Review of two studies found in Neuropsychology, Vol 16 (2). Available online at http://unisci.com/stories/20022/0408025.htm through http://unisci.com.

 

Eldercare (2002 February 28, last update). Is it Alzheimer's...or Just Forgetfulness? Sponsored by Nebraska's Area Agencies on Aging [On-line information]. Available online at http://nncf.unl.edu/eldercare/info/lifeline/LLforget.html through http://nncf.unl.edu.

 

Hain, T. (2000 February 13). Alzheimer’s Disease. Neurology, Northwestern University Medical School [3rd year neurology medical student curriculum material]. Available online at http://www.neuro.nwu.edu/meded/behavioral/alzheimers.html through http://www.neuro.nwu.edu.

 

Kleiner-Fisman, G., Updated by (2002 January 2, last update). CSF Collection. MEDLINEplus [On-line information]. Available online at http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/003428.htm.

 

Boston University Medical Center, Clinical Research & Resource Center: Alzheimer’s Disease, Brain Tissue Donation. Available online at http://www.bu.edu/alzresearch/brain_tissue_don.htm through http://www.bu.edu.

 

Michigan Alzheimer's Disease Research Center. Available online at http://www.med.umich.edu/madrc/supplemental.html through http://www.med.umich.edu.

 

Robert C. Green, M.D., M.P.H. Professor of Neurology, Genetics and Epidemiology. Director, Alzheimer's Disease Clinical and Research Program. Boston University Schools of Medicine and Public Health, Boston, MA.

 

Ian R.A. Mackenzie, MD FRCPC. Department of Pathology, Vancouver General Hospital, British Columbia, Canada.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.