Související vyšetření

Kortizol, Elektrolyty, Draslík

Proč se nechat vyšetřit?
Zjistit zda koncentrace aldosteronu nebo reninu je abnormální, diagnostikovat hyperaldosteronismus (zvýšená tvorba aldosteronu) nebo hypoaldosteronismus (snížená tvorba aldosternou).

Kdy se nechat vyšetřit?
Pokud se rozvíjejí příznaky spojené s hyperaldosteronismem jako je vysoký krevní tlak
(hypertenze), svalová slabost nebo snížená koncentrace draslíku.

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve odebraný ze žíly nejčastěji na paži nebo ve vzorku moči za 24 hodin

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Co je vyšetřováno?
Aldosteron je mineralokortikoid, hormon přímo regulující množství sodíku (soli) ledvinami a nepřímo regulující vylučování draslíku. Má významnou roli pro udržování krevního tlaku a objemu krve. Aldosteron je tvořen v kůře nadledvin, které jsou umístěny nad horními póly obou ledvin.
Renin je enzym uvolňovaný v ledvinách, při zvýšení koncentrace draslíku a snížení množství sodíku v krvi, snížení objemu cirkulující krve, poklesu krevního tlaku a/nebo poklesu průtoku krve ledvinami.

Renin štěpí angiotensinogen (protein tvořený v játrech) na angiotensin I. Angiotensin-konvertující enzym přeměňuje angiotensin I na angiotensin II. Angiotensin II kontrahuje cévy a stimuluje tvorbu aldosteronu. U zdravých osob, když se zvyšuje množství reninu, stoupá též aldosteron a při poklesu reninu, aldosteron klesá.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebrán jehlou ze žíly.
Vzhledem k dennímu kolísání koncentrace aldosteronu a vzhledem k poloze vyšetřovaného (hodnota stoupá při stání) řada lékařů vyšetřuje množství aldosteronu ve 24hodinovém sběru moče.
Před odběrem vzorku na vyšetření aldosteronu Vás lékař požádá, abyste několik hodin leželi před odběrem krve.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Někteří lékaři vyšetřují aldosteron v plazmě nebo v moči, při některých stavech společně vyšetřují renin a ojediněle též kortisol pro získání komplexního obrazu produkce steroidních hormonů.
Tyto testy slouží k diagnostice a monitoraci syndromů a nemocí spojených s nadbytkem nebo nedostatkem aldosteronu. Následující tabulka popisuje změny uvedených látek ve vztahu k nejčastějším poruchám

Porucha Aldosteron Kortisol Renin
Primární hyperaldosteronismus (Connův syndrom) Zvýšen Normální Snížen
Sekundární hyperaldosteronismus Zvýšen Normální Zvýšen
Cushingův syndrom Snížen nebo normální Zvýšen Snížen
Adrenální nedostatečnost (Addisonova nemoc) Snížen Snížen Zvýšen
Nemoc hypofýzy Normální Snížen Normální


Primární hyperaldosteronismus je vyvolán zvýšenou tvorbou aldosteronu nadledvinami, často nezhoubným nádorem jedné nadledviny. Vysoká koncentrace aldosteronu zvyšuje vstřebávání sodíku (soli) a ztráty draslíku ledvinami s následnou nerovnováhou elektrolytů. Primární hyperaldosteronismus se nazývá Connův syndrom. Příznaky nejsou specifické, avšak svalová slabost se objevuje při velmi nízkých koncentracích draslíku. Přítomnost hypokalémie u pacienta s hypertenzí naznačuje že se může jednat o hyperaldosteronismus.

Sekundární hyperaldosteronismus, který je mnohem častější, se může objevit při poklesu průtoku krve ledvinami, poklesu krevního tlaku nebo při snížené koncentraci sodíku.
Nejvýznamnější příčinou je stenóza tepen zásobujících ledviny krví, která vyvolává hypertenzi v důsledku vysoké koncentrace reninu a aldosteronu. Tento stav se léčí angioplastikou (zavedení katetru a rozšíření cévy) nebo chirurgicky. Někdy je postižena pouze jedna ledvina. Katétrem můžeme přímo odebrat vzorek krve na vyšetření reninu a aldosteronu. Pokud je z jedné tepny významně vyšší koncentrace reninu, tento nález svědčí pro stenózu (zúžení) tepny na dané straně.
Podobně můžeme odebrat vzorky krve z cév z obou nadledvin s cílem zjistit zda je rozdílná tvorbu aldosteronu (kortisolu) v nadledvinách.
Sekundární hyperaldosteronismus se může vyskytovat při chronické srdeční nedostatečnosti, cirhóze a nemocí ledvin.

Hypoaldosteronismus (snížená tvorba) se obvykle vyskytuje jako součást adrenální nedostatečnosti, dále při dehydrataci, při nízkém krevním tlaku, hyperkalémie a hyponatrémie.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření reninu a aldosteronu v plazmě a vyšetření aldosteronu ve 24-hodinovém sběru moči se požaduje u pacientů s hypertenzí a nízkou koncentrací draslíku. Vyšetření aldosteronu se též provádí spolu s dalšími testy při podezření na adrenální nedostatečnost.

Jelikož primární aldosteronismus je potencionálně léčitelnou příčinou hypertenze, která je často resistentní na běžnou léčbu hypertenze, proto lékaři často vyšetřují aldosteron a renin k vyloučení sekundární hypertenze a objasnění účinnosti léčby hypertenze.

Co výsledek vyšetření znamená?
Změna koncentrace aldosteronu, kortisolu a reninu v séru je pospaná v tabulce (viz výše). Vyšší koncentrace aldosteronu v séru a v moči spolu s nízkou hodnotou reninu v plasmě svědčí pro primární aldosteronismus. Sekundární aldosteronismus je charakterizován zvýšením jak aldosteronu tak reninu.

Nízkou hodnotu aldosteronu nacházíme při adrenální nedostatečnosti a Addisonově nemoci. U dětí s vrozenou adrenální hyperplázií, děti s nedostkem enzymu potřebného pro tvorbu kortisolu, se u některých případů vyskytuje snížená tvorba aldosteronu. Případy se sníženou koncentrací aldosteronu jsou vzácné.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Množství soli ve stravě a léky, např. nesteroidní antiflogistika, diuretika, beta-blokátory, steroidy, inhibitory angiotensin-konvertujícího enzymu (ACE inhibitory) a orální kontraceptiva mohou ovlivnit výsledek testu. Mnoho z těchto léků je používáno k léčbě hypertenze Zeptejte se Vašeho lékaře na změnu přijímaného množství soli ve Vaši stravě, používání diuretik a dalších léků před vyšetřením aldosteronu.
Množství aldosteronu rychle klesá k velmi nízkým hodnotám u závažných onemocněních, a tak nemá být vyšetření prováděno při onemocnění. Stres a namáhavé cvičení může přechodně zvýšit koncentraci aldosteronu.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Jsou nějaká doporučení jak se připravit na vyšetření?
2. Jestliže poloha těla (stání) může ovlivnit hodnotu vyšetření, jak toto můžu ovlivnit?
3. Jsou nějaké další stavy nebo nemoci spojené se změněnou koncentrací aldosteronu?

1. Jsou nějaká doporučení jak se připravit na vyšetření?
Lékořice může snižovat koncentraci aldosteronu, a tak je nutné ji nejíst alespoň dva týdny před vyšetřením.

2. Jestliže poloha těla (stání) může ovlivnit hodnotu vyšetření, jak toto můžu ovlivnit?
Před vlastním vyšetřením budete požádáni, abyste se položili na dostatečně dlouhou dobu, aby se hodnota aldosteronu vrátila na základní hodnoty.

3. Jsou nějaké další stavy nebo nemoci spojené se zvýšenou koncentrací aldosteronu?
Dlouhodobé užívání steroidů, dieta bohatá na sůl, některá antihypertenzíva a Addisonova choroba mohou snižovat koncentraci aldosteronu.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.