Další názevADA
Oficiální názevAdenosindeamináza
Související vyšetření

Tuberkulóza

Proč se nechat vyšetřit?

Vyšetření umožňuje detekovat nebo vyloučit infekci Mycobacterium tuberculosis v pleurální tekutině a tím napomáhá diagnostice tuberkulózy. Vzácněji se vyšetřují i jiné tělesné tekutiny, jako jsou peritoneální tekutina nebo mozkomíšní mok.

Kdy se nechat vyšetřit?

Jestliže u osob s bolestí na hrudi, kašlem nebo obtížným dýcháním má lékař podezření na tuberkulózu, která zasáhla pleuru (poplicnici a pohrudnici pokrývající plíce).

Požadovaný druh vzorku

Vzorek pleurální tekutiny odebírá lékař postupem nazývaným thorakocentéza (ř. thórax – hrudník, ř. kentésis – píchnutí). Jiné tekutiny se odebírají odlišnými způsoby.

Je třeba nějaká příprava na vyšetření?

Není.

Co se vyšetřuje?

Adenosindeamináza (ADA) je protein produkovaný tělesnými buňkami na základě aktivace lymfocytů, jednoho druhu bílých krvinek, které hrají roli v imunitní odpovědi na infekci. Stavy spouštějící imunitní systém, např. infekce Mycobacterium tuberculosis hominis, původcem tuberkulózy (TB), mohou v místech, kde jsou bakterie přítomny, zvýšit produkci ADA. Tento test měří množství adenosindeaminázy, a tím přispívá k diagnostice tuberkulózní infekce v pleurální dutině.

Pleura je membrána vystýlající hrudní dutinu a pokrývající povrch plic. Pro usnadnění pohybu plic a zabránění tření při dýchání se průběžně tvoří malé množství pleurální tekutiny. Různé stavy a nemoci včetně infekcí mohou vyvolat zánět pleury (pleuritis) a způsobit tvorbu a hromadění nadměrného množství pleurální tekutiny.

Tuberkulóza se při zasažení pleury a plic může projevovat bolestmi na hrudi, chronickým kašlem a dušností. Tyto symptomy se mohou projevit také u řady jiných chorob, a proto pro správnou léčbu postiženého je třeba co nejrychleji určit příčinu choroby. Nalézt mykobakterie v pleurální tekutině může být obtížné pro velký objem tekutiny a nízký počet bakterií. Naproti tomu výsledek vyšetření ADA, ačkoliv není specifický pro diagnostiku tuberkulózy ani nenahrazuje kultivační vyšetření, může být pozitivní i při velmi nízkém počtu bakterií a může sloužit jako doplňkový test napomáhající určit, zda pravděpodobným zdrojem pacientových symptomů je tuberkulóza.

Jak se odebírá vzorek?

Vzorek pleurální tekutiny odebírá lékař pomocí stříkačky s jehlou, a to postupem zvaným thorakocentéza.

Je třeba nějaká úprava k zajištění kvality vzorku?

Pro vyšetření ADA nejsou třeba žádné úpravy.

K čemu se vyšetření používá?

Kdy je vyšetření požadováno?

Co znamená výsledek vyšetření?

Další informace související s tímto vyšetřením?

 

K čemu se vyšetření používá?

Vyšetření adenosindeaminázy není specifickým diagnostickým testem, ale může se použít spolu s ostatními, jako např. analýzou pleurální tekutiny, mikroskopií nátěru a kultivací, nebo molekulárně biologickými testy, ke zjištění, zda pacient trpí mykobakteriální infekcí pleury.

Za zlatý standard pro diagnostiku tuberkulózy a vodítko k léčbě se považuje kultivace. Ta však může být hotova teprve za řadu dní až týdnů. Molekulárně biologické vyšetření a mikroskopie nátěru patří k rychlým testům, ale pro úspěšnou detekci vyžadují dostatečný počet mikroorga­nismů ve vzorku. Vyšetření pleurální tekutiny na M. tuberculosis je problematické, neboť ve velkém objemu tekutiny může být velmi malý počet bakterií. Naproti tomu vyšetření ADA, ačkoliv není definitivním testem, je rychlé a může být pozitivní i při velmi nízkém počtu přítomných bakterií. Výsledky ADA lze použít jako vodítko k léčbě, dokud nejsou k dispozici výsledky kultivace.

Vyšetření ADA se používá jako doplňkový test k potvrzení nebo vyloučení tuberkulózy v pleurální tekutině. Vzácněji bývá vyšetření ordinováno k detekci tuberkulózy v jiných tělesných tekutinách, jako jsou peritoneální tekutina nebo mozkomíšní mok (likvor).

Kdy je vyšetření požadováno?

Vyšetření ADA může být požadováno, když se pacientovi hromadí pleurální tekutina a má příznaky opravňující podezření na infekci M. tuberculosis.

Mezi známky a příznaky plicní tuberkulozy patří:

  • chronický kašel, někdy s přítomností krve v hlenu,
  • horečka, zimnice,
  • noční pocení
  • nevysvětlitelné hubnutí,
  • slabost,
  • bolesti na hrudi.

Při těchto příznacích může být vyšetření požadováno jako jeden z testů pomáhajících potvrdit nebo vyloučit tuberkulózu, a to zvláště patří-li pacient do některé rizikové skupiny, jako jsou:

  • osoby v těsném styku s pacienty trpícími aktivní tuberkulózou,
  • imigranti z krajů s vysokou incidencí tuberkulózy,
  • děti do 5 let, které mají pozitivní screening na tuberkulózu,
  • osoby náležející do skupin s vysokým výskytem této infekce např. bezdomovci,
  • intravenózní narkomani, vězni, hospitalizovaní pacienti a osoby v
  • pečovatelských domech, nebo lidé pracující s těmito osobami,
  • osoby s oslabeným imunitním systémem, např. nemocní s HIV/AIDS, nemocní s chronickými chorobami, jako jsou diabetes nebo ledvinové choroby, nemocní po transplantacích a další, kteří dostávají imunosupresivní léky, těhotné ženy a přestárlé osoby.

Lékař může ordinovat toto vyšetření když se chce přesvědčit o pravděpodobnosti tuberkulózy dříve než bude mít k dispozici výsledky ostatních testů, aby mohl ihned zahájit léčbu.

Co znamená výsledek vyšetření?

Když je výsledek vyšetření ADA v pleurální tekutině symptomatického pacienta významně zvýšen, potom je pravděpodobné, že pacient má tuberkulózu. Pravděpodobnost je vyšší, jedná-li se o člověka žijícího v zeměpisné lokalitě s vysokým výskytem tuberkulózy.

V regionech s nízkou prevalencí tuberkulózy mohou být důvodem zvýšených hodnot karcinomy (zvláště lymfomy), plicní embolie, sarkoidóza nebo systémový lupus erythematodes. Při těchto diagnózách bývají výsledky ADA jen mírně nebo lehce zvýšené.

U člověka s nízkou hodnotou ADA je tuberkulóza v oblasti pleury málo pravděpodobná. To však nevylučuje možnost infekce jinde v jeho těle.

Významně zvýšené hodnoty ADA v jiných tělesných tekutinách (peritoneální tekutina, likvor)

jsou známkou, že tuberkulóza s vysokou pravděpodobností postihuje dotyčnou oblast.

Další informace související s tímto vyšetřením?

Vyšetření ADA nemůže pozitivně identifikovat M. tuberculosis jako příčinu pacientových příznaků a výsledek testu ani nemůže určit, zda pacient trpí tuberkulózou rezistentní na léky.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Může lékař diagnostikovat tuberkulózu bez vyšetření pleurální tekutiny?

Tuberkulózu v pleurální dutině nelze bez vyšetření pleurální tekutiny diagnostikovat. Když infekce postihuje plíce, vyšetřuje se sputum, a jestliže je podezření na tuberkulózní meningitidu, vyšetřuje se likvor.

2. Měla by se ADA vyšetřovat u každého člověka s podezřením na tuberkulózu?

ADA se primárně vyšetřuje při podezření na tuberkulózu v pleurální dutině. Vyšetření není rutinně dostupné ve všech laboratořích. Provádí se, jestliže to lékař považuje z časových důvodů za prospěšné a pomůže to diagnostikovat nebo vyloučit tuberkulózu.

3. Může se ADA vyšetřovat v krvi?

Ano, někdy se to provádí, ale slouží to k jiným účelům než ke zjištění tuberkulózy. Krev se vyšetřuje, aby se zjistil deficit ADA.

4. Co znamená deficit ADA?

ADA je enzym, který katalyzuje přeměnu jednoho substrátu na jiný produkt. První látka je toxická pro lymfocyty a musí být pomocí ADA inaktivována. Deficit ADA je vzácné dědičné onemocnění, při němž se v organismu tvoří málo ADA. To vede ke vzniku toxického meziproduktu a důsledkem je těžký kombinovaný imunodeficit (severe combined immunodeficiency disease, SCID). Postižení novorozenci mají vážně poškozený imunitní systém a mohou přežít pouze na základě transplantace kostní dřeně.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

Literatura a odkazy

Bednář M. a kol.: Lékařská mikrobiologie. Nakl. Triton Praha, 1996. ISBN 978-80-238-

0297-9.

Horký K. (ed.): Lékařské repetitorium. Nakladatelství Galén Praha, 2003, 788 s.

Schindler J.: Mikrobiologie. Pro studenty zdravotnických oborů. Grada Publishing Praha, 2009. ISBN 978-80-247-3170-4

Zima T. et al.: Laboratorní diagnostika. 2. přepracované vydání. Galén-Karolinum Praha, 2007, 906 s.

Na této stránce

Tuberkulóza, Netuberkulózní mykobakterie, Nemoci plic

Jinde na webu

Jabor A. et al.: Encyklopedie laboratorní medicíny. Dostupné na www.sekk.cz

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mycobacterium

www.lfhk.cuni.cz/klinmikrob/vyuka/mykobakterie.htm

www.wikiskripta.cu/index.php/mycobacterium_tuberculosis

www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2011/11/06.pdf


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.