Tato otázka je ve Švýcarsku předmětem veřejné diskusi

Sedm empirických studií, které se ve Švýcarsku soustředily na náklady související s chronickými chorobami, jako je například demence, roztroušená skleróza, sepse či rakovinu, teď prokázaly, žepřímé náklady na zdravotní péči představují pouze jednu třetinu z celkové částky nákladů souvisejících s nemocí. Studie velmi názorně ukazují, že velká část nákladů nikdy nenajde cestu do statistiky oficiálního financování zdravotní péče a proto chybí ve veřejných debatách.

Provedené studie ukazují, že soustředěním se jen na náklady zdravotní péče jsou přehlíženy hned dva důležité aspekty:

1.  jaké ekonomické náklady způsobuje nemocmimo zdravotnictví. Náklady zdravotní péčeproto představují pouze jednu část celkových nákladů spojených s nemocí, které ekonomika musí nést.
2. výdaje na zdravotní péčenejsou jen náklady, ale jsou i prostředkem komezení nebo ukončení následných výdajů spojených s léčením nemoci nebo zmírněním příznaků.

V konečném důsledku vyšší výdaje na zdravotní péči a lepší léčbu skutečně snižují další náklady související s nemocí mimo oblast zdravotnictví. Z tohotodůvodu by se “zdravotnické výdaje" a"další náklady související s nemocí“měly posuzovat ve všech svých souvislostech.

Náklady související s nemocí se zařazují do tří složek:přímé, nepřímé a nehmotné náklady.

• Přímé náklady vznikají jako přímý důsledek onemocnění a úrazů. Mohou se následně zařadit do zdravotnických a nezdravotnických nákladů.
• Zdravotnické náklady se vztahují k léčení onemocnění – platy lékařů, léky, pobyt v nemocnici
• nezdravotnické náklady vznikají v důsledku nemoci, například náklady spojené s domácím ošetřováním, stěhování v důsledku nemoci, atd. Tyto náklady se však ve statistice nákladů na zdravotní péče nezobrazí.
• Nepřímé náklady představují ztrátu prostředků, které by mohly být používány jiným způsobem, dále s nemocí související nepřítomnost v práci a její ekonomické důsledky pro navazující činnosti ve výrobě i ve službách
• Poslední nehmotné náklady je těžké kvantifikovat, neboť nepřináší žádný měřitelný dopad na zdroje. Patří sem pocit bolesti a utrpení, jakož i následné snížení kvality života.

Ve srovnání s náklady přímými je velice těžké měřit nepřímé a nehmotné náklady penězi.
 Klasifikace je důležitá pro rozlišování mezi zdravotnickými výdaji a náklady souvisejícími s nemocí. Výdaje na zdravotní péči jsou přímé náklady zdravotní prevence a léčby nemocí a úrazů. Tato část nákladů je snadno vyčíslitelná penězi, ale v celkových nákladech na onemocnění tvoří ve skutečnosti jen jednu část.

Naproti tomu skutečné náklady související s nemocí zahrnují veškeré náklady vzniklé společnosti, bez ohledu na to, kde vznikly nebo kdo nese jejich ekonomický dopad. Z hlediska sociálně ekonomické politiky jsou to náklady, které jsou rozhodující, protože poskytují úplný obraz o celkovém zatížení onemocnění, které ekonomika musí nést.

Požadavek na zpřísnění zdravotnických výdajů a optimalizace zdravotního pojištění mohou pomoci snížit celkové náklady související s onemocněním v krátkodobém horizontu. Z hlediska dlouhodobého však takové zpřísnění, které ignoruje nepřímé stejně jako nehmotné náklady, pravděpodobně povede ke zvýšení skutečných nákladů souvisejících s nemocí.  Probíhající diskuse o zdravotní politice reforem by se proto měla přesunout z diskuse o nákladech na zdravotní péči na diskusi o skutečných výdajích, které zatěžují ekonomický zatížení systém - na náklady spojené s nemocí.